Krajina spotřební

Krajina spotřební 1/3 Libor Svoboda

Dnešní společnost je charakterizována jako konzumní. Tento proces, jehož rozvoj můžeme sledovat především od poloviny 20. století, se dnes posunul do stavu, kdy pokrývá stále širší oblasti společenského života a předmětem konzumní nabídky nemusejí být už jen hmotné výrobky nebo klasické služby. Jednak se samotná obchodní nabídka nezaměřuje již jen na zobrazování samotných věcí jako spíše na navození pocitů s nimi spojených, jednak jsou předmětem prodeje čím dál více samotné zážitky.

K masivnímu zájmu o nové prožitky vede i jisté naplnění a přemíra materiálních statků v západní společnosti spolu s pocitem částečného hodnotového vyprázdnění. Vedle sportovních, adrenalinových zážitků nebo cestování to je i rozkvět zapomenutých tradic, romantizující návraty starých časů či historických epoch.

Tématem konzumu a sociálních procesů s ním spojených se věnuje kupříkladu francouzský sociolog Gilles Lipovetsky, jenž soudobé procesy pojmenovává jako hyperkonzumní. V publikaci Hypermoderní doba [1] spolu se Sébastienem Charlesem rozebírá nejrůznější příčiny i důsledky. Mnohé z nich mají přímou vazbu na urbánní stránku prostředí.
V popisu proměn ústících až v postmoderní společnost Sébastien Charles na příkladech uvádí protiklady vyvstávající z rozkladu systému sociální kontroly, osvobození od morálních pravidel a určení si vlastního místa ve společenském systému, které zároveň provází nová nejistota a komplikovanost mezilidských vztahů včetně rodinného života. Konec socializačních systémů a ideologií znamená proměnu společenské sféry, která se stává spíše rozšířením sféry soukromé. Podstatnou příčinu spatřuje ve všeobecném rozšíření konzumu a hodnotách, které s sebou přinesl. Zatímco předchozí doba konce 19. a první poloviny 20. století se nese v duchu zvyšování průmyslové výroby, distribuce výrobků, dopravy, komunikace a později základů tržních strategií jako je reklama, marketing, obchodní domy a značky, od 50. let 20. století již vliv konzumu přesahuje pouze privilegované vrstvy obyvatel a vniká do života široké společnosti. Ta si nyní více přivlastňuje hodnoty, jako jsou pocit osobního štěstí, požitků a vlastní volby a orientuje se na přítomný okamžik.

Z hlediska funkční i vizuální stránky města znamená tento trend rozsáhlé proměny. Centrum města pomalu přestává plnit původní úlohu trhu, tedy obchodu s produkty každodenní potřeby, zejména potravinami. Vznik nákupních center na předměstích znamená zásadní změnu jak v urbanistickém uspořádání města, tak vlastního životního stylu obyvatel. Rovněž rozvoj technologií jako je mrazící technika, umožňující nákup potravin dopředu a jejich dlouhodobé uchovávání, či automobilový průmysl, výrazně proměnil strukturu a fungování města. Nové obchodní domy přebírají roli veřejného prostoru a tento trend je stále patrnější i dnes [2]. Předměstská krajina nadále plní zásobovací funkci města, namísto zemědělské půdy ovšem spíše ve formě zásobovacích a tranzitních skladů monolitického vzezření.

 

[1] LIPOVETSKY, Gilles – CHARLES, Sébastien, 2013. Hypermoderní doba. Od požitku k úzkosti. Praha: Nakladatelství Prostor. EAN: 9788072602834, ISBN: 978-80-7260-283-4.

[2] Southdale Center, Minnesota byl první zcela uzavřený a klimatizovaný obchodní dům v USA, otevřený v roce 1956.
Foto: http://interactive.wttw.com/tenbuildings/southdale-center

19/11/2016, © Libor Svoboda (Proměny prostředí v souvislosti s proměnami ve společnosti. Idealizace města. FUD UJEP 2016)

Vznik nákupních center na předměstích znamená zásadní změnu jak v urbanistickém uspořádání města, tak vlastního životního stylu obyvatel.