Michael Wolf

Urbanizovaná krajina a město v současném umění 2 Libor Svoboda

Městské prostředí je výrazným tématem německého fotografa Michaela Wolfa (1954). Budovy, urbanismus, obyvatelé města a především vzájemné propojení a vlivy jsou obsahem jeho rozsáhlých a vcelku rozdílných fotografických souborů. Od kariéry profesionálního fotožurnalisty pracujícího v Hong Kongu pro magazín Stern se začátkem 90. let odklonil na vlastní volnou uměleckou dráhu.
V jednom z prvních volných souborů Bastard Chairs (vydaných též v knize s názvem Sitting in China) dokumentuje pitoreskní venkovní sedátka v chudých čtvrtích čínských měst, jejichž obyvatelé židličky donekonečna vyspravují používajíc k tomu jakýkoliv materiál, nehledě na bizarní vzhled těchto podomácku vyráběných kousků nábytku. Pohledy do prostředí nižší třídy obyvatel pak zřetelně kontrastuje s modernitou, kterou se snaží čínské úřady oficiálně proklamovat, za což byl autor také kritizován.

Velmi populární se staly jeho fotografie ze série Architecture of Density zobrazující průčelí výškových obytných staveb v Hong Kongu. Desítky pater bez začátku a konce, okno nad oknem, všechny stejné a přeci každé trochu jiné. Uniformní způsob bydlení v místě s trojnásobně vyšší hustotou obyvatel než má Praha. Budovy vyplňují celou plochu fotografie, rastr oken a balkonů zpestřuje pouze variabilita rolet na oknech – prosvítající lidská stránka za technicky monotónní fasádou. Obrazy buď vyvolávají pocit, že Hong Kong není přívětivé místo k životu (ačkoliv zrovna to pravda není) nebo že se jedná o manipulované fotografie (i to ovšem autor vyvrací). Vertikalita je ovšem tomuto městu příhodná a urbanistická stránka města fascinuje, místy až děsí, na druhou stranu je vyvážena pozoruhodným okolním prostředím, nesrovnatelně kvalitnějším než na mnoha místech „zbytku opravdové Číny“.

Stísněnost, přeplněnost a odcizenost Michael Wolf představuje také v odlišné, a přeci ve své podstatě obdobné sérii z asijského prostředí Tokyo Compression. Zde se ovšem už jedná o portréty lidí, cestujících v přeplněném tokijském metru. Žalostný pohled na tváře anonymních postav natlačených až na zarosené sklo dveří, smutné portréty na okamžik zastaveného, jinak hekticky a nesnesitelně ubíhajícího tempa velkoměsta. Ve své podstatě jde o odvrácenou stránku života ve městě smetávající individualismus jeho obyvatel do bezejmenných mas davu. Právě tohoto potupného pocitu si je ovšem řada nedobrovolně portrétovaných vědoma, proto skrývají svůj obličej či alespoň zavírají oči před objektivem kamery což dodává fotografiím ještě větší působivost.

Jiným příkladem fotografií jež vznikly pod vlivem prostředí velkoměsta a zároveň autorova záměrného narušení osobního prostoru fotografovaných se stala série Transparent City. Michael Wolf zde za soumraku nebo v noci ze střech skrytě fotografuje objektivem s velkým zvětšením postavy za okny a prosklenými stěnami protějších budov. Práce, která vznikla v centru Chicaga, opět probudila diskuzi o hranicích etiky v umění, ač právě pro tuto balanci se autor vědomě rozhodl.

I v dalších několika fotografických sériích (Manhattan Street View, Paris Street View, A Series of Unfortunate Events) Michael Wolf záměrně naráží na otázku umělecké hodnoty, autorství a dokonce i formy fotografie. Autor totiž fotografuje skrz obrazovku svého počítače dohledané scény ve městě na Google Street Maps a přirovnává tuto činnost k chůzi po ulici, vyhledávání a fotografování nalezených nahodilých událostí. Projekt tak krom technické kvality obrazu naráží na otázku rozhodujícího okamžiku, který je zde vytvořen jak automatickým fotografováním (a následně automatickým zpracováním a globálním rozšířením) tak následným dohledáním autora a rozhodnutím k přefotografování konkrétní scény.

Publikováno 2013

Vertikalita je ovšem městu příhodná a urbanistická stránka fascinuje, místy až děsí.