Představy ideálního prostoru jako předpokladu určitého hodnotového naplnění nás provázejí od nepaměti. Vyplňují jak dějiny urbanismu a architektury, nejrůznějších utopických konceptů, tak náboženských a výtvarných námětů. Zároveň vývoj digitálních technologií čím dál více umocňuje důležitost i uvěřitelnost předkládaného obrazu, jenž se stává autonomnější a mnohdy důležitější než fyzická realita. Marketingové komunikace například developerských projektů, hojně využívají takovéto idealizované obrazy míst, zaplňují jimi veřejný prostor a staví k nim rovnítko k pocitu exkluzivity, dosažení spokojenosti a životního štěstí. Z určitého pohledu obdobně jako v utopických konceptech vytyčují ideální stav, bezčasý rozměr harmonie. Ne však již pro širokou společnost, nýbrž pro jednotlivce.

Projekt Better City IV transformuje obraz plánovanosti do vjemu organičnosti. Designový minimalismus a geometrický systém je nahrazen nahodilým vrstvením a přílepkováním, čistota a exkluzivita je transformována do nedokonalosti, pocitu chaotičnosti, či do-it-yourself formy. Obecná představa uspořádaného, přehledného čistého prostoru jako nejvyšší úrovně a ideálu je zpochybněna poněkud pestřejším projevem, vyskytujícím se obvykle na opačném pólu sociální hierarchie.

Výstup v podobě velkoplošných tisků evokujících reklamní sdělení nemá za cíl primárně komentovat problematiku bydlení či urbanismu. Všímá si především samotného utváření idealizace místa (jak ze strany například developera, tak z pohledu příjemce takového sdělení) v podobě nepřirozených, někdy až absurdně idealizovaných scén vizualizovaných staveb a života kolem nich – v obrazech jak evokujících ideál a očekávání, tak vyvolávajících i možnou frustraci z nedosažitelnosti.

Projekt postprodukčně pracuje se shromážděnými vizualizacemi, které rozbíjí, transformuje a opět v jiné podobě seskládává do realisticky popisných zobrazení. Do jisté míry se pohybuje na hraně fikce a zdánlivě skutečné, avšak nedořečené kampaně, pročež využívá obvyklého média – citylight nosičů v prostoru města, mimo galerijní prostředí. Cílem je tedy spíše prvotní záměna, jistá míra splynutí ve veřejném prostoru a účelová nejasnost než instalace zřejmého uměleckého ztvárnění. Identický je nicméně i postup vytváření obrazu jako u komerčního výstupu. Architektonická konstrukce je doplněna a oživena okolím, postavami s ději (někdy na hraně absurdity) a světelnou afmosférou, byť v tomto případě scéna zůstává v náznaku a nedokončena. Bílé pozadí na jednu stranu nedovoluje odpoutat znázornění od rysu konceptu, na stranu druhou posouvá celý výjev do povahy mimočasoprostorového ideálu.

Obrazy projektu Better City ironizují marketingový obraz, jenž využívá naši kdesi v hloubce zakódovanou představu o ráji.

Autor: Libor Svoboda

Instalace probíhá v rámci výstavy Stále ve hře: Výstava laureátů Ceny EXIT, Dům pánů z Kunštátu, Brno, 8. 12. 2021–27. 3. 2022.