Joel Sternfeld

Urbanizovaná krajina a město v současném umění 1 Libor Svoboda

Joel Sternfeld (1944) je uznávaným americkým fotografem, známým pro své velkoformátové a technicky precizní fotografie předměstských a městských krajin. Jeho vskutku krajinářský přístup, vyjádřený úctyhodným rozměrem fotografií, je doplněn o dokumentární prvek. Fotografické soubory mají široké rozpětí, od obyčejných, až stereotypních, po situace dramatické. Joel Sternfeld byl zároveň tím, kdo pomohl prosadit barevnou fotografii pro toto téma, neboť jak krajinářská, tak dokumentární fotografie byla před ním záležitostí veskrze černobílé fotografie.

V knize American Prospects (1987) představuje obyčejné výjevy ze života na amerických předměstích a venkově. Rozličné situace, společenské akce, portréty lidí a rodin, to vše v těsné návaznosti na prostředí domova a krajinu, v níž se příběhy odehrávají. Zapomenutá ospalá místa, ale i události, které lze považovat za prvky americké kultury. Střípky z pomalu plynoucího času v rozměrech dovolující probádat každý sebemenší detail.

Kontrast statičnosti scén a zároveň nevyslovené dramatičnosti obsahu lze nalézt u fotografií vydaných v knize On This Site: Landscape in Memoriam (1997). Joel Sternfeld hledá a fotografuje místa mající spojitost s nějakým násilným aktem či tragédií. Ten je pak popsán vedle fotografie, což staví diváka do pozice imaginace a vcítění se do situace. Stejně takto postupoval Joel Sternfeld když s odstupem času dohledával místa neštěstí, na které osobně nemůže zapomenout. Není to tedy pouze dokumentace míst. Například místo vraždy 18leté dívky v Central Parku fotografuje po sedmi letech v časných raných hodinách, obdobně jako kdy došlo k události. Vycházející slunce se opírá do kmenu velkého stromu stejně jako tehdy a poetičnost místa o to více kontrastuje s příběhem ukrytým v pozadí, ze samotného obrazu ovšem nijak zřetelným.
Může to být ale třeba i místo z krajiny poznamenané destruktivním chemickým znečištěním, což z pohledu na opuštěný rodinný dům nemůže být patrné, nebo areál testování přídavných kosmických raket v poušti coby fotografie vztahující se k nehodě raketoplánu Challenger.
V obrazech se stejně tak neobjevují lidé a fotografie jsou zejména krajinami, ovšem samy či s naší představivostí formovanými lidskou aktivitou a osudy.

Mezi lety 2000 a 2002 Joel Sternfeld dokumentoval zaniklou nadúrovňovou Newyorskou centrální dráhu High Line, zbudovanou ve 30. letech 20. století k zásobování výroben v centrální části Manhattanu. Místy připomínající zelenou řeku, místy obilné pole, tato unikátní stužka divočiny poskytovala jak zajímavý kontakt s přírodou uprostřed vertikální urbanizované krajiny, tak neobvyklý kontakt s městem a pohled na městské panorama. Ve fotografiích, vydaných v roce 2002 v knize Walking the High Line, působí krajina města nezvykle tichým a elegantním dojmem.
Jako ve všech Sternfeldových fotografiích, je krajina ukazatelem společenských a kulturních poměrů.

Publikováno 2013