Zeleninová krajina: Taipei
Proměny městské krajiny 3/4Libor Svoboda
Zajímavé srovnání s čínskými městy nabízí nedaleký Taiwan. Vizualita urbanizované krajiny hlavního města Taipei, na ostrově, jehož současná společnost má totožné čínské kořeny, ale v posledním půlstoletí se vyvíjela demokratickou cestou takřka nezávislou na politice kontinentálního souseda, nepřestává fascinovat. Dochází zde k jakémusi rozkladu klasického pojetí města, spíše než k desurbanizaci tak k promíchání intenzivní zástavby a agrární krajiny. Spontánně vznikající zeleninové zahrádky protkávají celé město, v celém prostředí se výrazně odráží větší úcta k historii, kultuře i náboženství v podivné kombinaci s jinak výrazně spotřební společností. Patrně nikde na světě se nesetkáte s fascinujícím kontrastem vidět zeleninová políčka pár desítek metrů od jedné z nejvyšších budov na světě[1]. (Kde tyto lukrativní, ale zatím nevyužité pozemky byly dočasně poskytnuty obyvatelům pro vlastní potřebu.) Už jen z vizuálního hlediska je tento obraz velmi zajímavý a svým způsobem sympatický.
Ač je z velké části tato agrárně-urbanizovaná krajina definována klimatickými podmínkami, zajímavě předestírá otázky po soběstačnosti měst budoucnosti. Tím jak s jejich expanzí mizí hranice mezi městem a okolím (dobrý příklad skýtá i celé, takřka souvisle urbanizované západní pobřeží Taiwanu coby enormní příklad urban-sprawl), budou se tyto nekonečné megapolis muset nějak prolínat s krajinou coby zásobárnou energie a potravin.
[1] Mrakodrap Taipei 101, mezi roky 2004 a 2009 nejvyšší budova světa, je unikátním architektonickým symbolem taiwanské společnosti. Se svou výškou přesahující 500 m je nejvýraznější dominantou širokého okolí neboť se zdvihá jako ojedinělá budova nad jinak nízkou zástavbou města. Kromě pozoruhodného designu vycházejícího z tvaru bambusu, konstrukčních vymožeností schopných odolat extrémním povětrnostním podmínkám a zemětřesení, či ocenění jako nejvyšší a největší zelené budovy z environmentálního hlediska, její vzezření samostatně stojícího mrakodrapu připomíná vizionářské projekty typu The Mile High Illinois (1956) Franka Lloyd Wrighta. Je symbolem odhodlání a vyspělosti malé, mezinárodně politicky neuznávané země, což mu propůjčuje větší význam ve srovnání například s opulentní věží Burj Khalifa, financované ze zisků nalezišť ropy a zemního plynu v této ještě donedávna bezvýznamné pouštní krajině.
Publikováno 2014, Foto: © Libor Svoboda