The Berg

Proměny městské krajiny 1/4 Libor Svoboda

Tento cyklus pojedává o některých aspektech týkajících se proměn městské krajiny. Snaží se zohlednit širší souvislosti, určující proč k takovým změnám dochází a jaké z toho plynou důsledky. Představuje několik míst, rozdílných zeměpisně i kulturně, ve kterých jsou realizovány představy o „lepším městě“.

The Berg

V roce 2008 byla vyhlášena veřejná soutěž na projekt řešící místo po zrušeném letišti Tempelhof v centru Berlína. Předem je nutné zdůraznit důležitost tohoto místa, které se zapsalo do paměti Berlíňanů především z někdejšího Západního Berlína. Letiště mělo prvořadý význam zejména v období tzv. berlínské blokády v letech 1948–1949, kdy jako jedno ze dvou letišť intenzivně zajišťovalo nezbytný letecký most pro zásobování Západního Berlína potravinami, uhlím a dalšími nezbytnými surovinami. Letiště je také pozoruhodné díky své výjimečné architektuře, kdy bylo v rámci nacistické ideologie rozšířeno architektem Ernstem Sagebielem jako příkladná stavba pro plánované hlavní město Germanie. Ve své době se jednalo o nejdelší souvislou stavbu na světě (dnes zaujímá třetí příčku), pozoruhodnou pro svůj oválný půdorys.

Neopominutelný je i vliv letiště jako obrovské zelené plochy na městské klima. Také na tento aspekt navazuje jeden z projektů přihlášených do velmi sledované soutěže, v níž architekt Jakob Tigges ze Studia Mila Office navrhl nic menšího než „přírodní“ masiv – kilometr vysokou horu. Pročítáme-li si diskuze o tomto emoce vzbuzujícím projektu, dočítáme se nejčastěji o úžasnosti, nebo naopak šílenosti a nerealizovatelnosti takového projektu. Návrh v soutěži neuspěl, nicméně se stal velmi populární u veřejnosti. Kolem projektu The Berg vznikla celá ideová kampaň, představující vizuály „obrovité hromady přírody“ uprostřed velkoměsta, vznikají fiktivní upomínkové předměty, pohlednice apod.

Proč se stal tento projekt tak populární? Svou roli v tom může hrát jak berlínský komplex z okolní roviny (který obdobným způsobem podněcuje ideově blízké projekty např. v Nizozemí). Je zde určitě i přirozená touha městského člověka po krajině a přírodě, zde vystupňovaná svým extrémním kontrastem. Projekt je přes svou monumentalitu úžasný pro svůj v podstatě jednoduchý koncept i nekomerční podstatu, „pro dobro pro všechny“. A konečně je to přirozený kult místa, kdy se kilometr vysoká hora zdá být zadostiučiněním, přiměřený památníkem důležitosti místa bývalého letiště Tempelhof. Obrovská hora by byla vlastně ještě více fantastičtějším až nadreálným fenoménem. (Nabízí se zde přirovnání k nahrazování kultovních míst v historii, například pohanských křesťanskými.)

Důležité je ale pátrat po faktických důvodech, proč byl tento projekt navržen. Ze stanoviska autora se dozvídáme trochu překvapivý důvod: právě pro svou nerealizovatelnost. Autor se podle svých slov snažil vzbudit představivost lidí a zároveň nasadit laťku pro jiné potencionálně zvažované stavby na tomto místě. Chce uchránit pro developery přitažlivé ale zároveň unikátní místo před průměrnou zástavbou, posunuje otázku jaké budovy zde postavit do roviny proč vůbec stavět budovy. Nehledě na svou fyzickou skutečnost (kdosi spočítal, že tak ohromný masiv hmoty by byl navážen přibližně sto tisíci kamiony denně po pět let) hora vlastně existuje a může mít faktický vliv na realitu. Berlíňané chtějí svou horu, mají svou horu, nový horizont svého města. S pochopením fyzické nerealizovatelnosti konceptu utichá i rozpor mezi nadšením a odmítáním. Myšlenka je fyzicky nedotknutelná, nemůže být zredukována, zničena. Zůstane navždy ideálem.

Na okraj zmiňme, že The Berg není první návrhem na kopec v místě letiště Tempelhof. Již před 10 lety přišel maďarský umělec Antal Lakner s návrhem Bundesbergu. Je diskutabilní proč se tento návrh nedostal do tak širokého povědomí jako The Berg. Pravděpodobně to bylo jednak pro svůj praktičtější koncept (hora z lisovaného odpadu a její spíše komerční využití) a jednak proto, že nepůsobí tak úchvatně majestátním a ideologickým dojmem či stylem blízkým berlínské mladé kultuře jako Tiggesův koncept.

Shrneme-li to zásadní na čem je vystavěna Tiggesova hora, pak je to určitá myšlenka proměny či zlepšení města, která se ujala „zezdola“, tím jak se stala sama oblíbená mezi lidmi. Chytře odpovídá na naše podvědomé (nemateriální) touhy a utopicky přináší dobro pro všechny. Rozostřuje hranice města a rurální krajiny a definici města vůbec – jako něčeho, co je obecně chápáno v protikladu s přírodní krajinou. A konečně může mít skutečný vliv na praktické využití místa. 400 ha bývalého letiště stále slouží jako zelená multifunkční plocha).

Publikováno 2014, obrazové přílohy: www.the-berg.de